Conjugation of oženit
/[ˈoʒɛɲɪt]/(oženit + akuzativ; + s + instrumentál) dát mu manželku Ver definición completa →
Dokonavý vid
Infinitiv
| — | oženit |
Minulý čas (rod mužský)
| já | oženil jsem |
| ty | oženil jsi |
| on / ona / ono | oženil |
| my | oženili jsme |
| vy | oženili jste |
| oni / ony / ona | oženili |
Minulý čas (rod ženský)
| já | oženila jsem |
| ty | oženila jsi |
| on / ona / ono | oženila |
| my | oženily jsme |
| vy | oženily jste |
| oni / ony / ona | oženily |
Minulý čas (rod střední)
| ono | oženilo |
Budoucí čas
| já | ožením |
| ty | oženíš |
| on / ona / ono | ožení |
| my | oženíme |
| vy | oženíte |
| oni / ony / ona | ožení |
Rozkazovací způsob
| ty | ožeň |
| my | ožeňme |
| vy | ožeňte |