Conjugation of otočit
[ˈotot͡ʃɪt](otočit něco) změnit orientaci objektu tak, že z určitého místa je viditelná jeho část, která předtím byla odvrácená Ver definición completa →
Dokonavý vid
Infinitiv
| — | otočit |
Minulý čas (rod mužský)
| já | otočil jsem |
| ty | otočil jsi |
| on / ona / ono | otočil |
| my | otočili jsme |
| vy | otočili jste |
| oni / ony / ona | otočili |
Minulý čas (rod ženský)
| já | otočila jsem |
| ty | otočila jsi |
| on / ona / ono | otočila |
| my | otočily jsme |
| vy | otočily jste |
| oni / ony / ona | otočily |
Minulý čas (rod střední)
| ono | otočilo |
Budoucí čas
| já | otočím |
| ty | otočíš |
| on / ona / ono | otočí |
| my | otočíme |
| vy | otočíte |
| oni / ony / ona | otočí |
Rozkazovací způsob
| ty | otoč |
| my | otočme |
| vy | otočte |
Practice in context
Fill in the verb in real sentences — correct answers count toward the table above.