Conjugation of opovrhovat
[ˈopovr̩ɦovat](opovrhovat + instrumentál, něčím) nevěnovat (něčemu) pozornost, odmítat používat apod. Ver definición completa →
Nedokonavý vid
Infinitiv
| — | opovrhovat |
Přítomný čas
| já | opovrhuji |
| ty | opovrhuješ |
| on / ona / ono | opovrhuje |
| my | opovrhujeme |
| vy | opovrhujete |
| oni / ony / ona | opovrhují |
Minulý čas (rod mužský)
| já | opovrhoval jsem |
| ty | opovrhoval jsi |
| on / ona / ono | opovrhoval |
| my | opovrhovali jsme |
| vy | opovrhovali jste |
| oni / ony / ona | opovrhovali |
Minulý čas (rod ženský)
| já | opovrhovala jsem |
| ty | opovrhovala jsi |
| on / ona / ono | opovrhovala |
| my | opovrhovaly jsme |
| vy | opovrhovaly jste |
| oni / ony / ona | opovrhovaly |
Minulý čas (rod střední)
| ono | opovrhovalo |
Budoucí čas
| já | budu opovrhovat |
| ty | budeš opovrhovat |
| on / ona / ono | bude opovrhovat |
| my | budeme opovrhovat |
| vy | budete opovrhovat |
| oni / ony / ona | budou opovrhovat |
Rozkazovací způsob
| ty | opovrhuj |
| my | opovrhujme |
| vy | opovrhujte |