Conjugation of omluvit
[ˈomluvɪt]uvést na podporu někoho tvrzení, která mají zmírnit kritiku nebo trest vůči němu namířené nebo jej před nimi zcela obhájit Ver definición completa →
Dokonavý vid
Infinitiv
| — | omluvit |
Minulý čas (rod mužský)
| já | omluvil jsem |
| ty | omluvil jsi |
| on / ona / ono | omluvil |
| my | omluvili jsme |
| vy | omluvili jste |
| oni / ony / ona | omluvili |
Minulý čas (rod ženský)
| já | omluvila jsem |
| ty | omluvila jsi |
| on / ona / ono | omluvila |
| my | omluvily jsme |
| vy | omluvily jste |
| oni / ony / ona | omluvily |
Minulý čas (rod střední)
| ono | omluvilo |
Budoucí čas
| já | omluvím |
| ty | omluvíš |
| on / ona / ono | omluví |
| my | omluvíme |
| vy | omluvíte |
| oni / ony / ona | omluví |
Rozkazovací způsob
| ty | omluv |
| my | omluvme |
| vy | omluvte |
Practice in context
Fill in the verb in real sentences — correct answers count toward the table above.