Conjugation of odtrhnout
[ˈot.tr̩ɦnou̯t]s použitím tažné síly oddělit od většího celku Ver definición completa →
Dokonavý vid
Infinitiv
| — | odtrhnout |
Minulý čas (rod mužský)
| já | odtrhl jsem |
| ty | odtrhl jsi |
| on / ona / ono | odtrhl |
| my | odtrhli jsme |
| vy | odtrhli jste |
| oni / ony / ona | odtrhli |
Minulý čas (rod ženský)
| já | odtrhla jsem |
| ty | odtrhla jsi |
| on / ona / ono | odtrhla |
| my | odtrhly jsme |
| vy | odtrhly jste |
| oni / ony / ona | odtrhly |
Minulý čas (rod střední)
| ono | odtrhlo |
Budoucí čas
| já | odtrhnu |
| ty | odtrhneš |
| on / ona / ono | odtrhne |
| my | odtrhneme |
| vy | odtrhnete |
| oni / ony / ona | odtrhnou |
Rozkazovací způsob
| ty | odtrhni |
| my | odtrhněme |
| vy | odtrhněte |