Conjugation of odstěhovat
/[ˈotscɛɦovat]/to move, to move out, to relocate Ver definición completa →
Dokonavý vid
Infinitiv
| — | odstěhovat |
Minulý čas (rod mužský)
| já | odstěhoval jsem |
| ty | odstěhoval jsi |
| on / ona / ono | odstěhoval |
| my | odstěhovali jsme |
| vy | odstěhovali jste |
| oni / ony / ona | odstěhovali |
Minulý čas (rod ženský)
| já | odstěhovala jsem |
| ty | odstěhovala jsi |
| on / ona / ono | odstěhovala |
| my | odstěhovaly jsme |
| vy | odstěhovaly jste |
| oni / ony / ona | odstěhovaly |
Minulý čas (rod střední)
| ono | odstěhovalo |
Budoucí čas
| já | odstěhuji |
| ty | odstěhuješ |
| on / ona / ono | odstěhuje |
| my | odstěhujeme |
| vy | odstěhujete |
| oni / ony / ona | odstěhují |
Rozkazovací způsob
| ty | odstěhuj |
| my | odstěhujme |
| vy | odstěhujte |