Conjugation of odstoupit
[ˈotstou̯pɪt]to surrender, to step aside, to step down, to resign Ver definición completa →
Dokonavý vid
Infinitiv
| — | odstoupit |
Minulý čas (rod mužský)
| já | odstoupil jsem |
| ty | odstoupil jsi |
| on / ona / ono | odstoupil |
| my | odstoupili jsme |
| vy | odstoupili jste |
| oni / ony / ona | odstoupili |
Minulý čas (rod ženský)
| já | odstoupila jsem |
| ty | odstoupila jsi |
| on / ona / ono | odstoupila |
| my | odstoupily jsme |
| vy | odstoupily jste |
| oni / ony / ona | odstoupily |
Minulý čas (rod střední)
| ono | odstoupilo |
Budoucí čas
| já | odstoupím |
| ty | odstoupíš |
| on / ona / ono | odstoupí |
| my | odstoupíme |
| vy | odstoupíte |
| oni / ony / ona | odstoupí |
Rozkazovací způsob
| ty | odstup |
| my | odstupme |
| vy | odstupte |