Conjugation of odkázat
[ˈotkaːzat]to refer, direct (somebody to something or somebody else) Ver definición completa →
Dokonavý vid
Infinitiv
| — | odkázat |
Minulý čas (rod mužský)
| já | odkázal jsem |
| ty | odkázal jsi |
| on / ona / ono | odkázal |
| my | odkázali jsme |
| vy | odkázali jste |
| oni / ony / ona | odkázali |
Minulý čas (rod ženský)
| já | odkázala jsem |
| ty | odkázala jsi |
| on / ona / ono | odkázala |
| my | odkázaly jsme |
| vy | odkázaly jste |
| oni / ony / ona | odkázaly |
Minulý čas (rod střední)
| ono | odkázalo |
Budoucí čas
| já | odkážu |
| ty | odkážeš |
| on / ona / ono | odkáže |
| my | odkážeme |
| vy | odkážete |
| oni / ony / ona | odkážou |
Rozkazovací způsob
| ty | odkaž |
| my | odkažme |
| vy | odkažte |
Practice in context
Fill in the verb in real sentences — correct answers count toward the table above.