Conjugation of odlišovat
/[ˈodlɪʃovat]/(odlišovat od + genitiv) vytvářet resp. představovat malé rozdíly mezi entitami, které by jinak bylo obtížné odlišovat (1) Ver definición completa →
Nedokonavý vid
Infinitiv
| — | odlišovat |
Přítomný čas
| já | odlišuji |
| ty | odlišuješ |
| on / ona / ono | odlišuje |
| my | odlišujeme |
| vy | odlišujete |
| oni / ony / ona | odlišují |
Minulý čas (rod mužský)
| já | odlišoval jsem |
| ty | odlišoval jsi |
| on / ona / ono | odlišoval |
| my | odlišovali jsme |
| vy | odlišovali jste |
| oni / ony / ona | odlišovali |
Minulý čas (rod ženský)
| já | odlišovala jsem |
| ty | odlišovala jsi |
| on / ona / ono | odlišovala |
| my | odlišovaly jsme |
| vy | odlišovaly jste |
| oni / ony / ona | odlišovaly |
Minulý čas (rod střední)
| ono | odlišovalo |
Budoucí čas
| já | budu odlišovat |
| ty | budeš odlišovat |
| on / ona / ono | bude odlišovat |
| my | budeme odlišovat |
| vy | budete odlišovat |
| oni / ony / ona | budou odlišovat |
Rozkazovací způsob
| ty | odlišuj |
| my | odlišujme |
| vy | odlišujte |