Conjugation of odjíždět
/[ˈodjiːʒɟɛt]/jízdou se dostávat pryč z určitého místa Ver definición completa →
Nedokonavý vid
Infinitiv
| — | odjíždět |
Přítomný čas
| já | odjíždím |
| ty | odjíždíš |
| on / ona / ono | odjíždí |
| my | odjíždíme |
| vy | odjíždíte |
| oni / ony / ona | odjíždějí |
Minulý čas (rod mužský)
| já | odjížděl jsem |
| ty | odjížděl jsi |
| on / ona / ono | odjížděl |
| my | odjížděli jsme |
| vy | odjížděli jste |
| oni / ony / ona | odjížděli |
Minulý čas (rod ženský)
| já | odjížděla jsem |
| ty | odjížděla jsi |
| on / ona / ono | odjížděla |
| my | odjížděly jsme |
| vy | odjížděly jste |
| oni / ony / ona | odjížděly |
Minulý čas (rod střední)
| ono | odjíždělo |
Budoucí čas
| já | budu odjíždět |
| ty | budeš odjíždět |
| on / ona / ono | bude odjíždět |
| my | budeme odjíždět |
| vy | budete odjíždět |
| oni / ony / ona | budou odjíždět |
Rozkazovací způsob
| ty | odjížděj |
| my | odjíždějme |
| vy | odjíždějte |