Conjugation of odcizit
/[ˈʔɔtt͡sɪzɪt]/neoprávněně si přisvojit cizí majetek Ver definición completa →
Dokonavý vid
Infinitiv
| — | odcizit |
Minulý čas (rod mužský)
| já | odcizil jsem |
| ty | odcizil jsi |
| on / ona / ono | odcizil |
| my | odcizili jsme |
| vy | odcizili jste |
| oni / ony / ona | odcizili |
Minulý čas (rod ženský)
| já | odcizila jsem |
| ty | odcizila jsi |
| on / ona / ono | odcizila |
| my | odcizily jsme |
| vy | odcizily jste |
| oni / ony / ona | odcizily |
Minulý čas (rod střední)
| ono | odcizilo |
Budoucí čas
| já | odcizím |
| ty | odcizíš |
| on / ona / ono | odcizí |
| my | odcizíme |
| vy | odcizíte |
| oni / ony / ona | odcizí |
Rozkazovací způsob
| ty | odciz |
| my | odcizme |
| vy | odcizte |