Conjugation of octnout
[ˈot͡stnou̯t]to find oneself (in a place), to be caught in, to end up Ver definición completa →
Dokonavý vid
Infinitiv
| — | octnout |
Minulý čas (rod mužský)
| já | octl jsem |
| ty | octl jsi |
| on / ona / ono | octl |
| my | octli jsme |
| vy | octli jste |
| oni / ony / ona | octli |
Minulý čas (rod ženský)
| já | octla jsem |
| ty | octla jsi |
| on / ona / ono | octla |
| my | octly jsme |
| vy | octly jste |
| oni / ony / ona | octly |
Minulý čas (rod střední)
| ono | octlo |
Budoucí čas
| já | octnu |
| ty | octneš |
| on / ona / ono | octne |
| my | octneme |
| vy | octnete |
| oni / ony / ona | octnou |
Rozkazovací způsob
| ty | octni |
| my | octněme |
| vy | octněte |