Conjugation of očumovat
[ˈot͡ʃumovat](očumovat někoho) viditelně a bez zábran (si) prohlížet Ver definición completa →
Nedokonavý vid
Infinitiv
| — | očumovat |
Přítomný čas
| já | očumuji |
| ty | očumuješ |
| on / ona / ono | očumuje |
| my | očumujeme |
| vy | očumujete |
| oni / ony / ona | očumují |
Minulý čas (rod mužský)
| já | očumoval jsem |
| ty | očumoval jsi |
| on / ona / ono | očumoval |
| my | očumovali jsme |
| vy | očumovali jste |
| oni / ony / ona | očumovali |
Minulý čas (rod ženský)
| já | očumovala jsem |
| ty | očumovala jsi |
| on / ona / ono | očumovala |
| my | očumovaly jsme |
| vy | očumovaly jste |
| oni / ony / ona | očumovaly |
Minulý čas (rod střední)
| ono | očumovalo |
Budoucí čas
| já | budu očumovat |
| ty | budeš očumovat |
| on / ona / ono | bude očumovat |
| my | budeme očumovat |
| vy | budete očumovat |
| oni / ony / ona | budou očumovat |
Rozkazovací způsob
| ty | očumuj |
| my | očumujme |
| vy | očumujte |