Conjugation of obcovat
[ˈopt͡sovat](obcovat čemu) být při něčem přítomen, účastnit se něčeho Ver definición completa →
Nedokonavý vid
Infinitiv
| — | obcovat |
Přítomný čas
| já | obcuji |
| ty | obcuješ |
| on / ona / ono | obcuje |
| my | obcujeme |
| vy | obcujete |
| oni / ony / ona | obcují |
Minulý čas (rod mužský)
| já | obcoval jsem |
| ty | obcoval jsi |
| on / ona / ono | obcoval |
| my | obcovali jsme |
| vy | obcovali jste |
| oni / ony / ona | obcovali |
Minulý čas (rod ženský)
| já | obcovala jsem |
| ty | obcovala jsi |
| on / ona / ono | obcovala |
| my | obcovaly jsme |
| vy | obcovaly jste |
| oni / ony / ona | obcovaly |
Minulý čas (rod střední)
| ono | obcovalo |
Budoucí čas
| já | budu obcovat |
| ty | budeš obcovat |
| on / ona / ono | bude obcovat |
| my | budeme obcovat |
| vy | budete obcovat |
| oni / ony / ona | budou obcovat |
Rozkazovací způsob
| ty | obcuj |
| my | obcujme |
| vy | obcujte |
Practice in context
Fill in the verb in real sentences — correct answers count toward the table above.