Conjugation of nadávat
[ˈnadaːvat](nadávat na + akuzativ) stěžovat si na něco nebo na někoho Ver definición completa →
Nedokonavý vid
Infinitiv
| — | nadávat |
Přítomný čas
| já | nadávám |
| ty | nadáváš |
| on / ona / ono | nadává |
| my | nadáváme |
| vy | nadáváte |
| oni / ony / ona | nadávají |
Minulý čas (rod mužský)
| já | nadával jsem |
| ty | nadával jsi |
| on / ona / ono | nadával |
| my | nadávali jsme |
| vy | nadávali jste |
| oni / ony / ona | nadávali |
Minulý čas (rod ženský)
| já | nadávala jsem |
| ty | nadávala jsi |
| on / ona / ono | nadávala |
| my | nadávaly jsme |
| vy | nadávaly jste |
| oni / ony / ona | nadávaly |
Minulý čas (rod střední)
| ono | nadávalo |
Budoucí čas
| já | budu nadávat |
| ty | budeš nadávat |
| on / ona / ono | bude nadávat |
| my | budeme nadávat |
| vy | budete nadávat |
| oni / ony / ona | budou nadávat |
Rozkazovací způsob
| ty | nadávej |
| my | nadávejme |
| vy | nadávejte |