Conjugation of močit
[ˈmot͡ʃɪt]vystavovat působení kapaliny ponořením do ní Ver definición completa →
Nedokonavý vid
Infinitiv
| — | močit |
Přítomný čas
| já | močím |
| ty | močíš |
| on / ona / ono | močí |
| my | močíme |
| vy | močíte |
| oni / ony / ona | močí |
Minulý čas (rod mužský)
| já | močil jsem |
| ty | močil jsi |
| on / ona / ono | močil |
| my | močili jsme |
| vy | močili jste |
| oni / ony / ona | močili |
Minulý čas (rod ženský)
| já | močila jsem |
| ty | močila jsi |
| on / ona / ono | močila |
| my | močily jsme |
| vy | močily jste |
| oni / ony / ona | močily |
Minulý čas (rod střední)
| ono | močilo |
Budoucí čas
| já | budu močit |
| ty | budeš močit |
| on / ona / ono | bude močit |
| my | budeme močit |
| vy | budete močit |
| oni / ony / ona | budou močit |
Rozkazovací způsob
| ty | moč |
| my | močme |
| vy | močte |