Conjugation of litovat
[ˈlɪtovat](litovat + genitiv) prožívat, mít výčitky svědomí v souvislosti se svou dřívější akcí Ver definición completa →
Nedokonavý vid
Infinitiv
| — | litovat |
Přítomný čas
| já | lituji |
| ty | lituješ |
| on / ona / ono | lituje |
| my | litujeme |
| vy | litujete |
| oni / ony / ona | litují |
Minulý čas (rod mužský)
| já | litoval jsem |
| ty | litoval jsi |
| on / ona / ono | litoval |
| my | litovali jsme |
| vy | litovali jste |
| oni / ony / ona | litovali |
Minulý čas (rod ženský)
| já | litovala jsem |
| ty | litovala jsi |
| on / ona / ono | litovala |
| my | litovaly jsme |
| vy | litovaly jste |
| oni / ony / ona | litovaly |
Minulý čas (rod střední)
| ono | litovalo |
Budoucí čas
| já | budu litovat |
| ty | budeš litovat |
| on / ona / ono | bude litovat |
| my | budeme litovat |
| vy | budete litovat |
| oni / ony / ona | budou litovat |
Rozkazovací způsob
| ty | lituj |
| my | litujme |
| vy | litujte |
Practice in context
Fill in the verb in real sentences — correct answers count toward the table above.