Conjugation of kvést
[ˈkvɛːst](kvést z koho) být velmi rozčilený, podrážděný nebo udivený (často v negativním smyslu) Ver definición completa →
Nedokonavý vid
Infinitiv
| — | kvést |
Přítomný čas
| já | kvetu |
| ty | kveteš |
| on / ona / ono | kvete |
| my | kveteme |
| vy | kvetete |
| oni / ony / ona | kvetou |
Minulý čas (rod mužský)
| já | kvetl jsem |
| ty | kvetl jsi |
| on / ona / ono | kvetl |
| my | kvetli jsme |
| vy | kvetli jste |
| oni / ony / ona | kvetli |
Minulý čas (rod ženský)
| já | kvetla jsem |
| ty | kvetla jsi |
| on / ona / ono | kvetla |
| my | kvetly jsme |
| vy | kvetly jste |
| oni / ony / ona | kvetly |
Minulý čas (rod střední)
| ono | kvetlo |
Budoucí čas
| já | budu kvést |
| ty | budeš kvést |
| on / ona / ono | bude kvést |
| my | budeme kvést |
| vy | budete kvést |
| oni / ony / ona | budou kvést |
Rozkazovací způsob
| ty | kveť |
| my | kveťme |
| vy | kveťte |