Conjugation of kvitovat
[ˈkvɪtovat]brát, vzít s povděkem na vědomí, oceňovat, ocenit Ver definición completa →
Nedokonavý vid
Infinitiv
| — | kvitovat |
Přítomný čas
| já | kvituji |
| ty | kvituješ |
| on / ona / ono | kvituje |
| my | kvitujeme |
| vy | kvitujete |
| oni / ony / ona | kvitují |
Minulý čas (rod mužský)
| já | kvitoval jsem |
| ty | kvitoval jsi |
| on / ona / ono | kvitoval |
| my | kvitovali jsme |
| vy | kvitovali jste |
| oni / ony / ona | kvitovali |
Minulý čas (rod ženský)
| já | kvitovala jsem |
| ty | kvitovala jsi |
| on / ona / ono | kvitovala |
| my | kvitovaly jsme |
| vy | kvitovaly jste |
| oni / ony / ona | kvitovaly |
Minulý čas (rod střední)
| ono | kvitovalo |
Budoucí čas
| já | budu kvitovat |
| ty | budeš kvitovat |
| on / ona / ono | bude kvitovat |
| my | budeme kvitovat |
| vy | budete kvitovat |
| oni / ony / ona | budou kvitovat |
Rozkazovací způsob
| ty | kvituj |
| my | kvitujme |
| vy | kvitujte |
Practice in context
Fill in the verb in real sentences — correct answers count toward the table above.