Conjugation of kroutit
[ˈkrou̯cɪt]deformovat rotací jedné části proti odporu Ver definición completa →
Nedokonavý vid
Infinitiv
| — | kroutit |
Přítomný čas
| já | kroutím |
| ty | kroutíš |
| on / ona / ono | kroutí |
| my | kroutíme |
| vy | kroutíte |
| oni / ony / ona | kroutí |
Minulý čas (rod mužský)
| já | kroutil jsem |
| ty | kroutil jsi |
| on / ona / ono | kroutil |
| my | kroutili jsme |
| vy | kroutili jste |
| oni / ony / ona | kroutili |
Minulý čas (rod ženský)
| já | kroutila jsem |
| ty | kroutila jsi |
| on / ona / ono | kroutila |
| my | kroutily jsme |
| vy | kroutily jste |
| oni / ony / ona | kroutily |
Minulý čas (rod střední)
| ono | kroutilo |
Budoucí čas
| já | budu kroutit |
| ty | budeš kroutit |
| on / ona / ono | bude kroutit |
| my | budeme kroutit |
| vy | budete kroutit |
| oni / ony / ona | budou kroutit |
Rozkazovací způsob
| ty | kruť |
| my | kruťme |
| vy | kruťte |