Conjugation of křtít
/[ˈkr̝̊ciːt]/přijímat někoho do křesťanské církve namočením (částečným či úplným) nebo pokropením (asperzí) doprovázeným příslušnou formulí, provádět křest Ver definición completa →
Nedokonavý vid
Infinitiv
| — | křtít |
Přítomný čas
| já | křtím |
| ty | křtíš |
| on / ona / ono | křtí |
| my | křtíme |
| vy | křtíte |
| oni / ony / ona | křtí |
Minulý čas (rod mužský)
| já | křtil jsem |
| ty | křtil jsi |
| on / ona / ono | křtil |
| my | křtili jsme |
| vy | křtili jste |
| oni / ony / ona | křtili |
Minulý čas (rod ženský)
| já | křtila jsem |
| ty | křtila jsi |
| on / ona / ono | křtila |
| my | křtily jsme |
| vy | křtily jste |
| oni / ony / ona | křtily |
Minulý čas (rod střední)
| ono | křtilo |
Budoucí čas
| já | budu křtít |
| ty | budeš křtít |
| on / ona / ono | bude křtít |
| my | budeme křtít |
| vy | budete křtít |
| oni / ony / ona | budou křtít |
Rozkazovací způsob
| ty | křti |
| my | křtěme |
| vy | křtěte |