Conjugation of konejšit
[ˈkonɛjʃɪt]přivádět ke klidu dítě, člověka, zvíře (nebo i třeba vlastní svědomí) z pláče, ze stavu silné emoce, zejména negativní (např. hněvu, strachu, výčitek apod.) Ver definición completa →
Nedokonavý vid
Infinitiv
| — | konejšit |
Přítomný čas
| já | konejším |
| ty | konejšíš |
| on / ona / ono | konejší |
| my | konejšíme |
| vy | konejšíte |
| oni / ony / ona | konejší |
Minulý čas (rod mužský)
| já | konejšil jsem |
| ty | konejšil jsi |
| on / ona / ono | konejšil |
| my | konejšili jsme |
| vy | konejšili jste |
| oni / ony / ona | konejšili |
Minulý čas (rod ženský)
| já | konejšila jsem |
| ty | konejšila jsi |
| on / ona / ono | konejšila |
| my | konejšily jsme |
| vy | konejšily jste |
| oni / ony / ona | konejšily |
Minulý čas (rod střední)
| ono | konejšilo |
Budoucí čas
| já | budu konejšit |
| ty | budeš konejšit |
| on / ona / ono | bude konejšit |
| my | budeme konejšit |
| vy | budete konejšit |
| oni / ony / ona | budou konejšit |
Rozkazovací způsob
| ty | konejši |
| my | konejšeme |
| vy | konejšete |