Conjugation of jíst
/[ˈjiːst]/přijímat potravu ústy (zpravidla o člověku) Ver definición completa →
Nedokonavý vid
Infinitiv
| — | jíst |
Přítomný čas
| já | jím |
| ty | jíš |
| on / ona / ono | jí |
| my | jíme |
| vy | jíte |
| oni / ony / ona | jedí |
Minulý čas (rod mužský)
| já | jedl jsem |
| ty | jedl jsi |
| on / ona / ono | jedl |
| my | jedli jsme |
| vy | jedli jste |
| oni / ony / ona | jedli |
Minulý čas (rod ženský)
| já | jedla jsem |
| ty | jedla jsi |
| on / ona / ono | jedla |
| my | jedly jsme |
| vy | jedly jste |
| oni / ony / ona | jedly |
Minulý čas (rod střední)
| ono | jedlo |
Budoucí čas
| já | budu jíst |
| ty | budeš jíst |
| on / ona / ono | bude jíst |
| my | budeme jíst |
| vy | budete jíst |
| oni / ony / ona | budou jíst |
Rozkazovací způsob
| ty | jez |
| my | jezme |
| vy | jezte |