Conjugation of jistit
[ˈjɪscɪt]poskytovat prostředky pro omezení resp. vyloučení možných negativních důsledků Ver definición completa →
Nedokonavý vid
Infinitiv
| — | jistit |
Přítomný čas
| já | jistím |
| ty | jistíš |
| on / ona / ono | jistí |
| my | jistíme |
| vy | jistíte |
| oni / ony / ona | jistí |
Minulý čas (rod mužský)
| já | jistil jsem |
| ty | jistil jsi |
| on / ona / ono | jistil |
| my | jistili jsme |
| vy | jistili jste |
| oni / ony / ona | jistili |
Minulý čas (rod ženský)
| já | jistila jsem |
| ty | jistila jsi |
| on / ona / ono | jistila |
| my | jistily jsme |
| vy | jistily jste |
| oni / ony / ona | jistily |
Minulý čas (rod střední)
| ono | jistilo |
Budoucí čas
| já | budu jistit |
| ty | budeš jistit |
| on / ona / ono | bude jistit |
| my | budeme jistit |
| vy | budete jistit |
| oni / ony / ona | budou jistit |
Rozkazovací způsob
| ty | jisti |
| my | jistěme |
| vy | jistěte |