Conjugation of hodit
/[ˈɦoɟɪt]/uvést (objekt) do pohybu, při kterém předmět není upevněn Ver definición completa →
Dokonavý vid
Infinitiv
| — | hodit |
Minulý čas (rod mužský)
| já | hodil jsem |
| ty | hodil jsi |
| on / ona / ono | hodil |
| my | hodili jsme |
| vy | hodili jste |
| oni / ony / ona | hodili |
Minulý čas (rod ženský)
| já | hodila jsem |
| ty | hodila jsi |
| on / ona / ono | hodila |
| my | hodily jsme |
| vy | hodily jste |
| oni / ony / ona | hodily |
Minulý čas (rod střední)
| ono | hodilo |
Budoucí čas
| já | hodím |
| ty | hodíš |
| on / ona / ono | hodí |
| my | hodíme |
| vy | hodíte |
| oni / ony / ona | hodí |
Rozkazovací způsob
| ty | hoď |
| my | hoďme |
| vy | hoďte |