Conjugation of hnát
[ˈɦnaːt]pobízet k pohybu před sebou a po vlastních končetinách, zejména někoho, komu se nechce Ver definición completa →
Nedokonavý vid
Infinitiv
| — | hnát |
Přítomný čas
| já | ženu |
| ty | ženeš |
| on / ona / ono | žene |
| my | ženeme |
| vy | ženete |
| oni / ony / ona | ženou |
Minulý čas (rod mužský)
| já | hnal jsem |
| ty | hnal jsi |
| on / ona / ono | hnal |
| my | hnali jsme |
| vy | hnali jste |
| oni / ony / ona | hnali |
Minulý čas (rod ženský)
| já | hnala jsem |
| ty | hnala jsi |
| on / ona / ono | hnala |
| my | hnaly jsme |
| vy | hnaly jste |
| oni / ony / ona | hnaly |
Minulý čas (rod střední)
| ono | hnalo |
Budoucí čas
| já | budu hnát |
| ty | budeš hnát |
| on / ona / ono | bude hnát |
| my | budeme hnát |
| vy | budete hnát |
| oni / ony / ona | budou hnát |
Rozkazovací způsob
| ty | žeň |
| my | žeňme |
| vy | žeňte |