Conjugation of fňukat
[ˈfɲukat]neúměrně a nestatečně si stěžovat; kňouravě naříkat či vzdychat Ver definición completa →
Nedokonavý vid
Infinitiv
| — | fňukat |
Přítomný čas
| já | fňukám |
| ty | fňukáš |
| on / ona / ono | fňuká |
| my | fňukáme |
| vy | fňukáte |
| oni / ony / ona | fňukají |
Minulý čas (rod mužský)
| já | fňukal jsem |
| ty | fňukal jsi |
| on / ona / ono | fňukal |
| my | fňukali jsme |
| vy | fňukali jste |
| oni / ony / ona | fňukali |
Minulý čas (rod ženský)
| já | fňukala jsem |
| ty | fňukala jsi |
| on / ona / ono | fňukala |
| my | fňukaly jsme |
| vy | fňukaly jste |
| oni / ony / ona | fňukaly |
Minulý čas (rod střední)
| ono | fňukalo |
Budoucí čas
| já | budu fňukat |
| ty | budeš fňukat |
| on / ona / ono | bude fňukat |
| my | budeme fňukat |
| vy | budete fňukat |
| oni / ony / ona | budou fňukat |
Rozkazovací způsob
| ty | fňukej |
| my | fňukejme |
| vy | fňukejte |