Conjugation of dřít
[ˈdr̝iːt]působit na povrch předmětu pomocí intenzivního tlaku při současném pohybu napříč Ver definición completa →
Nedokonavý vid
Infinitiv
| — | dřít |
Přítomný čas
| já | dřu |
| ty | dřeš |
| on / ona / ono | dře |
| my | dřeme |
| vy | dřete |
| oni / ony / ona | dřou |
Minulý čas (rod mužský)
| já | dřel jsem |
| ty | dřel jsi |
| on / ona / ono | dřel |
| my | dřeli jsme |
| vy | dřeli jste |
| oni / ony / ona | dřeli |
Minulý čas (rod ženský)
| já | dřela jsem |
| ty | dřela jsi |
| on / ona / ono | dřela |
| my | dřely jsme |
| vy | dřely jste |
| oni / ony / ona | dřely |
Minulý čas (rod střední)
| ono | dřelo |
Budoucí čas
| já | budu dřít |
| ty | budeš dřít |
| on / ona / ono | bude dřít |
| my | budeme dřít |
| vy | budete dřít |
| oni / ony / ona | budou dřít |
Rozkazovací způsob
| ty | dři |
| my | dřeme |
| vy | dřete |