Conjugation of cítit
[ˈt͡siːcɪt]vnímat smysly (obvykle čichem, též hmatem či jazykem) Ver definición completa →
Nedokonavý vid
Infinitiv
| — | cítit |
Přítomný čas
| já | cítím |
| ty | cítíš |
| on / ona / ono | cítí |
| my | cítíme |
| vy | cítíte |
| oni / ony / ona | cítí |
Minulý čas (rod mužský)
| já | cítil jsem |
| ty | cítil jsi |
| on / ona / ono | cítil |
| my | cítili jsme |
| vy | cítili jste |
| oni / ony / ona | cítili |
Minulý čas (rod ženský)
| já | cítila jsem |
| ty | cítila jsi |
| on / ona / ono | cítila |
| my | cítily jsme |
| vy | cítily jste |
| oni / ony / ona | cítily |
Minulý čas (rod střední)
| ono | cítilo |
Budoucí čas
| já | budu cítit |
| ty | budeš cítit |
| on / ona / ono | bude cítit |
| my | budeme cítit |
| vy | budete cítit |
| oni / ony / ona | budou cítit |
Rozkazovací způsob
| ty | ciť |
| my | ciťme |
| vy | ciťte |
Practice in context
Fill in the verb in real sentences — correct answers count toward the table above.