Conjugation of citovat
/[ˈt͡sɪtovat]/doslovně uvádět dříve vyslovená (napsaná) slova nebo text Ver definición completa →
Nedokonavý vid
Infinitiv
| — | citovat |
Přítomný čas
| já | cituji |
| ty | cituješ |
| on / ona / ono | cituje |
| my | citujeme |
| vy | citujete |
| oni / ony / ona | citují |
Minulý čas (rod mužský)
| já | citoval jsem |
| ty | citoval jsi |
| on / ona / ono | citoval |
| my | citovali jsme |
| vy | citovali jste |
| oni / ony / ona | citovali |
Minulý čas (rod ženský)
| já | citovala jsem |
| ty | citovala jsi |
| on / ona / ono | citovala |
| my | citovaly jsme |
| vy | citovaly jste |
| oni / ony / ona | citovaly |
Minulý čas (rod střední)
| ono | citovalo |
Budoucí čas
| já | budu citovat |
| ty | budeš citovat |
| on / ona / ono | bude citovat |
| my | budeme citovat |
| vy | budete citovat |
| oni / ony / ona | budou citovat |
Rozkazovací způsob
| ty | cituj |
| my | citujme |
| vy | citujte |