Conjugation of cídit
/[ˈt͡siːɟɪt]/třít povrch předmětu s cílem dosáhnout jeho čistoty a vysokého lesku Ver definición completa →
Nedokonavý vid
Infinitiv
| — | cídit |
Přítomný čas
| já | cídím |
| ty | cídíš |
| on / ona / ono | cídí |
| my | cídíme |
| vy | cídíte |
| oni / ony / ona | cídí |
Minulý čas (rod mužský)
| já | cídil jsem |
| ty | cídil jsi |
| on / ona / ono | cídil |
| my | cídili jsme |
| vy | cídili jste |
| oni / ony / ona | cídili |
Minulý čas (rod ženský)
| já | cídila jsem |
| ty | cídila jsi |
| on / ona / ono | cídila |
| my | cídily jsme |
| vy | cídily jste |
| oni / ony / ona | cídily |
Minulý čas (rod střední)
| ono | cídilo |
Budoucí čas
| já | budu cídit |
| ty | budeš cídit |
| on / ona / ono | bude cídit |
| my | budeme cídit |
| vy | budete cídit |
| oni / ony / ona | budou cídit |
Rozkazovací způsob
| ty | ciď |
| my | ciďme |
| vy | ciďte |