Conjugation of číhat
/[ˈt͡ʃiːɦat]/(číhat + na někoho) skrytě čekat na nějakém místě příchodu někoho s úmyslem jej zaskočit Ver definición completa →
Nedokonavý vid
Infinitiv
| — | číhat |
Přítomný čas
| já | číhám |
| ty | číháš |
| on / ona / ono | číhá |
| my | číháme |
| vy | číháte |
| oni / ony / ona | číhají |
Minulý čas (rod mužský)
| já | číhal jsem |
| ty | číhal jsi |
| on / ona / ono | číhal |
| my | číhali jsme |
| vy | číhali jste |
| oni / ony / ona | číhali |
Minulý čas (rod ženský)
| já | číhala jsem |
| ty | číhala jsi |
| on / ona / ono | číhala |
| my | číhaly jsme |
| vy | číhaly jste |
| oni / ony / ona | číhaly |
Minulý čas (rod střední)
| ono | číhalo |
Budoucí čas
| já | budu číhat |
| ty | budeš číhat |
| on / ona / ono | bude číhat |
| my | budeme číhat |
| vy | budete číhat |
| oni / ony / ona | budou číhat |
Rozkazovací způsob
| ty | číhej |
| my | číhejme |
| vy | číhejte |