Conjugation of bránit
/[ˈbraːɲɪt]/(bránit + dativ v + lokál) vyvolávat okolnosti, které někomu ztěžují určitou činnost Ver definición completa →
Nedokonavý vid
Infinitiv
| — | bránit |
Přítomný čas
| já | bráním |
| ty | bráníš |
| on / ona / ono | brání |
| my | bráníme |
| vy | bráníte |
| oni / ony / ona | brání |
Minulý čas (rod mužský)
| já | bránil jsem |
| ty | bránil jsi |
| on / ona / ono | bránil |
| my | bránili jsme |
| vy | bránili jste |
| oni / ony / ona | bránili |
Minulý čas (rod ženský)
| já | bránila jsem |
| ty | bránila jsi |
| on / ona / ono | bránila |
| my | bránily jsme |
| vy | bránily jste |
| oni / ony / ona | bránily |
Minulý čas (rod střední)
| ono | bránilo |
Budoucí čas
| já | budu bránit |
| ty | budeš bránit |
| on / ona / ono | bude bránit |
| my | budeme bránit |
| vy | budete bránit |
| oni / ony / ona | budou bránit |
Rozkazovací způsob
| ty | braň |
| my | braňme |
| vy | braňte |