Conjugation of žvanit
[ˈʒvaɲɪt]zbytečně nebo dlouho, nesmyslně nebo hloupě mluvit Ver definición completa →
Nedokonavý vid
Infinitiv
| — | žvanit |
Přítomný čas
| já | žvaním |
| ty | žvaníš |
| on / ona / ono | žvaní |
| my | žvaníme |
| vy | žvaníte |
| oni / ony / ona | žvaní |
Minulý čas (rod mužský)
| já | žvanil jsem |
| ty | žvanil jsi |
| on / ona / ono | žvanil |
| my | žvanili jsme |
| vy | žvanili jste |
| oni / ony / ona | žvanili |
Minulý čas (rod ženský)
| já | žvanila jsem |
| ty | žvanila jsi |
| on / ona / ono | žvanila |
| my | žvanily jsme |
| vy | žvanily jste |
| oni / ony / ona | žvanily |
Minulý čas (rod střední)
| ono | žvanilo |
Budoucí čas
| já | budu žvanit |
| ty | budeš žvanit |
| on / ona / ono | bude žvanit |
| my | budeme žvanit |
| vy | budete žvanit |
| oni / ony / ona | budou žvanit |
Rozkazovací způsob
| ty | žvaň |
| my | žvaňme |
| vy | žvaňte |
Practice in context
Fill in the verb in real sentences — correct answers count toward the table above.