Conjugation of žvatlat
[ˈʒvatlat]vést hloupé, plané řeči; říkat něco zbytečného Ver definición completa →
Nedokonavý vid
Infinitiv
| — | žvatlat |
Přítomný čas
| já | žvatlám |
| ty | žvatláš |
| on / ona / ono | žvatlá |
| my | žvatláme |
| vy | žvatláte |
| oni / ony / ona | žvatlají |
Minulý čas (rod mužský)
| já | žvatlal jsem |
| ty | žvatlal jsi |
| on / ona / ono | žvatlal |
| my | žvatlali jsme |
| vy | žvatlali jste |
| oni / ony / ona | žvatlali |
Minulý čas (rod ženský)
| já | žvatlala jsem |
| ty | žvatlala jsi |
| on / ona / ono | žvatlala |
| my | žvatlaly jsme |
| vy | žvatlaly jste |
| oni / ony / ona | žvatlaly |
Minulý čas (rod střední)
| ono | žvatlalo |
Budoucí čas
| já | budu žvatlat |
| ty | budeš žvatlat |
| on / ona / ono | bude žvatlat |
| my | budeme žvatlat |
| vy | budete žvatlat |
| oni / ony / ona | budou žvatlat |
Rozkazovací způsob
| ty | žvatlej |
| my | žvatlejme |
| vy | žvatlejte |