Conjugation of štípnout
[ˈʃciːpnou̯t]krátce, prudce a zpravidla bolestivě sevřít malý kousek pokožky mezi dva prsty či nehty Ver definición completa →
Dokonavý vid
Infinitiv
| — | štípnout |
Minulý čas (rod mužský)
| já | štípnul jsem |
| ty | štípnul jsi |
| on / ona / ono | štípnul |
| my | štípnuli jsme |
| vy | štípnuli jste |
| oni / ony / ona | štípnuli |
Minulý čas (rod ženský)
| já | štípnula jsem |
| ty | štípnula jsi |
| on / ona / ono | štípnula |
| my | štípnuly jsme |
| vy | štípnuly jste |
| oni / ony / ona | štípnuly |
Minulý čas (rod střední)
| ono | štípnulo |
Budoucí čas
| já | štípnu |
| ty | štípneš |
| on / ona / ono | štípne |
| my | štípneme |
| vy | štípnete |
| oni / ony / ona | štípnou |
Rozkazovací způsob
| ty | štípni |
| my | štípněme |
| vy | štípněte |
Practice in context
Fill in the verb in real sentences — correct answers count toward the table above.