Conjugation of čumět
[ˈt͡ʃumɲɛt]dívat se (zpravidla upřeně, vyjeveně, zvědavě nebo hloupě) Ver definición completa →
Nedokonavý vid
Infinitiv
| — | čumět |
Přítomný čas
| já | čumím |
| ty | čumíš |
| on / ona / ono | čumí |
| my | čumíme |
| vy | čumíte |
| oni / ony / ona | čumí |
Minulý čas (rod mužský)
| já | čuměl jsem |
| ty | čuměl jsi |
| on / ona / ono | čuměl |
| my | čuměli jsme |
| vy | čuměli jste |
| oni / ony / ona | čuměli |
Minulý čas (rod ženský)
| já | čuměla jsem |
| ty | čuměla jsi |
| on / ona / ono | čuměla |
| my | čuměly jsme |
| vy | čuměly jste |
| oni / ony / ona | čuměly |
Minulý čas (rod střední)
| ono | čumělo |
Budoucí čas
| já | budu čumět |
| ty | budeš čumět |
| on / ona / ono | bude čumět |
| my | budeme čumět |
| vy | budete čumět |
| oni / ony / ona | budou čumět |
Rozkazovací způsob
| ty | čum |
| my | čumme |
| vy | čumte |
Practice in context
Fill in the verb in real sentences — correct answers count toward the table above.