Conjugation of čnít
[ˈt͡ʃɲiːt](čnít nad ostatními, nad ostatní) výrazně převyšovat jiné lidi svými schopnostmi, skutky, charismatem apod. Ver definición completa →
Nedokonavý vid
Infinitiv
| — | čnít |
Přítomný čas
| já | čním |
| ty | čníš |
| on / ona / ono | ční |
| my | čníme |
| vy | čníte |
| oni / ony / ona | ční |
Minulý čas (rod mužský)
| já | čněl jsem |
| ty | čněl jsi |
| on / ona / ono | čněl |
| my | čněli jsme |
| vy | čněli jste |
| oni / ony / ona | čněli |
Minulý čas (rod ženský)
| já | čněla jsem |
| ty | čněla jsi |
| on / ona / ono | čněla |
| my | čněly jsme |
| vy | čněly jste |
| oni / ony / ona | čněly |
Minulý čas (rod střední)
| ono | čnělo |
Budoucí čas
| já | budu čnít |
| ty | budeš čnít |
| on / ona / ono | bude čnít |
| my | budeme čnít |
| vy | budete čnít |
| oni / ony / ona | budou čnít |
Rozkazovací způsob
| ty | čni |
| my | čněme |
| vy | čněte |