Conjugation of čichat
[ˈt͡ʃɪxat](zpravidla čuchat) smrdět; vydávat nepříjemný odér Ver definición completa →
Nedokonavý vid
Infinitiv
| — | čichat |
Přítomný čas
| já | čichám |
| ty | čicháš |
| on / ona / ono | čichá |
| my | čicháme |
| vy | čicháte |
| oni / ony / ona | čichají |
Minulý čas (rod mužský)
| já | čichal jsem |
| ty | čichal jsi |
| on / ona / ono | čichal |
| my | čichali jsme |
| vy | čichali jste |
| oni / ony / ona | čichali |
Minulý čas (rod ženský)
| já | čichala jsem |
| ty | čichala jsi |
| on / ona / ono | čichala |
| my | čichaly jsme |
| vy | čichaly jste |
| oni / ony / ona | čichaly |
Minulý čas (rod střední)
| ono | čichalo |
Budoucí čas
| já | budu čichat |
| ty | budeš čichat |
| on / ona / ono | bude čichat |
| my | budeme čichat |
| vy | budete čichat |
| oni / ony / ona | budou čichat |
Rozkazovací způsob
| ty | čichej |
| my | čichejme |
| vy | čichejte |