Conjugation of číst
[ˈt͡ʃiːst]získávat informace zapsané, vytištěné či jiným způsobem zobrazené na povrch Ver definición completa →
Nedokonavý vid
Infinitiv
| — | číst |
Přítomný čas
| já | čtu |
| ty | čteš |
| on / ona / ono | čte |
| my | čteme |
| vy | čtete |
| oni / ony / ona | čtou |
Minulý čas (rod mužský)
| já | četl jsem |
| ty | četl jsi |
| on / ona / ono | četl |
| my | četli jsme |
| vy | četli jste |
| oni / ony / ona | četli |
Minulý čas (rod ženský)
| já | četla jsem |
| ty | četla jsi |
| on / ona / ono | četla |
| my | četly jsme |
| vy | četly jste |
| oni / ony / ona | četly |
Minulý čas (rod střední)
| ono | četlo |
Budoucí čas
| já | budu číst |
| ty | budeš číst |
| on / ona / ono | bude číst |
| my | budeme číst |
| vy | budete číst |
| oni / ony / ona | budou číst |
Rozkazovací způsob
| ty | čti |
| my | čtěme |
| vy | čtěte |
Practice in context
Fill in the verb in real sentences — correct answers count toward the table above.