Conjugation of bo
/[buː]/to live, to dwell, to reside (to have permanent residence) Ver definición completa →
Aktiv
Infinitiv
| — | bo |
Presens
| jag | bor |
| du | bor |
| han / hon / den / det | bor |
| vi | bor |
| ni | bor |
| de | bor |
Preteritum
| jag | bodde |
| du | bodde |
| han / hon / den / det | bodde |
| vi | bodde |
| ni | bodde |
| de | bodde |
Supinum
| jag | bott |
| du | bott |
| han / hon / den / det | bott |
| vi | bott |
| ni | bott |
| de | bott |
Imperativ
| — | bo |