Conjugation of sincopa
to syncopate Ver definición completa →
Indicativ
Prezent
| eu | sincopez |
| tu | sincopezi |
| el / ea | sincopează |
| noi | sincopăm |
| voi | sincopați |
| ei / ele | sincopează |
Imperfect
| eu | sincopam |
| tu | sincopai |
| el / ea | sincopa |
| noi | sincopam |
| voi | sincopați |
| ei / ele | sincopau |
Perfectul simplu
| eu | sincopai |
| tu | sincopași |
| el / ea | sincopă |
| noi | sincoparăm |
| voi | sincoparăți |
| ei / ele | sincopară |
Mai mult ca perfectul
| eu | sincopasem |
| tu | sincopaseși |
| el / ea | sincopase |
| noi | sincopaserăm |
| voi | sincopaserăți |
| ei / ele | sincopaseră |
Conjunctiv
Prezent
| eu | să sincopez |
| tu | să sincopezi |
| el / ea | să sincopeze |
| noi | să sincopăm |
| voi | să sincopați |
| ei / ele | să sincopeze |
Imperativ
Afirmativ
| tu | sincopează |
| voi | sincopați |
Negativ
| tu | nu nu sincopa |
| voi | nu nu sincopați |
Forme nepersonale
Infinitiv
| — | a sincopa |
Gerunziu
| — | sincopând |
Participiu
| — | sincopat |