Conjugation of domni
to reign, rule Ver definición completa →
Indicativ
Prezent
| eu | domnesc |
| tu | domnești |
| el / ea | domnește |
| noi | domnim |
| voi | domniți |
| ei / ele | domnesc |
Imperfect
| eu | domneam |
| tu | domneai |
| el / ea | domnea |
| noi | domneam |
| voi | domneați |
| ei / ele | domneau |
Perfectul simplu
| eu | domnii |
| tu | domniși |
| el / ea | domni |
| noi | domnirăm |
| voi | domnirăți |
| ei / ele | domniră |
Mai mult ca perfectul
| eu | domnisem |
| tu | domniseși |
| el / ea | domnise |
| noi | domniserăm |
| voi | domniserăți |
| ei / ele | domniseră |
Conjunctiv
Prezent
| eu | să domnesc |
| tu | să domnești |
| el / ea | să domnească |
| noi | să domnim |
| voi | să domniți |
| ei / ele | să domnească |
Imperativ
Afirmativ
| tu | domnește |
| voi | domniți |
Negativ
| tu | nu nu domni |
| voi | nu nu domniți |
Forme nepersonale
Infinitiv
| — | a domni |
Gerunziu
| — | domnind |
Participiu
| — | domnit |