Conjugation of țopăi
to hop Ver definición completa →
Indicativ
Prezent
| eu | țopăi |
| tu | țopăi |
| el / ea | țopăie |
| noi | țopăim |
| voi | țopăiți |
| ei / ele | țopăie |
Imperfect
| eu | țopăiam |
| tu | țopăiai |
| el / ea | țopăia |
| noi | țopăiam |
| voi | țopăiați |
| ei / ele | țopăiau |
Perfectul simplu
| eu | țopăii |
| tu | țopăiși |
| el / ea | țopăi |
| noi | țopăirăm |
| voi | țopăirăți |
| ei / ele | țopăiră |
Mai mult ca perfectul
| eu | țopăisem |
| tu | țopăiseși |
| el / ea | țopăise |
| noi | țopăiserăm |
| voi | țopăiserăți |
| ei / ele | țopăiseră |
Conjunctiv
Prezent
| eu | să țopăi |
| tu | să țopăi |
| el / ea | să țopăie |
| noi | să țopăim |
| voi | să țopăiți |
| ei / ele | să țopăie |
Imperativ
Afirmativ
| tu | țopăie |
| voi | țopăiți |
Negativ
| tu | nu nu țopăi |
| voi | nu nu țopăiți |
Forme nepersonale
Infinitiv
| — | a țopăi |
Gerunziu
| — | țopăind |
Participiu
| — | țopăit |