Conjugation of șopăi
to whisper Ver definición completa →
Indicativ
Prezent
| eu | șopăiesc |
| tu | șopăiești |
| el / ea | șopăiește |
| noi | șopăim |
| voi | șopăiți |
| ei / ele | șopăiesc |
Imperfect
| eu | șopăiam |
| tu | șopăiai |
| el / ea | șopăia |
| noi | șopăiam |
| voi | șopăiați |
| ei / ele | șopăiau |
Perfectul simplu
| eu | șopăii |
| tu | șopăiși |
| el / ea | șopăi |
| noi | șopăirăm |
| voi | șopăirăți |
| ei / ele | șopăiră |
Mai mult ca perfectul
| eu | șopăisem |
| tu | șopăiseși |
| el / ea | șopăise |
| noi | șopăiserăm |
| voi | șopăiserăți |
| ei / ele | șopăiseră |
Conjunctiv
Prezent
| eu | să șopăiesc |
| tu | să șopăiești |
| el / ea | să șopăiască |
| noi | să șopăim |
| voi | să șopăiți |
| ei / ele | să șopăiască |
Imperativ
Afirmativ
| tu | șopăiește |
| voi | șopăiți |
Negativ
| tu | nu nu șopăi |
| voi | nu nu șopăiți |
Forme nepersonale
Infinitiv
| — | a șopăi |
Gerunziu
| — | șopăind |
Participiu
| — | șopăit |