internace

Definice

1. uvěznění v určitém místě nebo omezeném prostoru na základě rozhodnutí nevydaného soudem a odepření svobody pohybu
2. (v mezinárodním právu) státní omezení pohybu (případně i dalších svobod) civilistů, občanů cizí země během války, kteří jsou na území tohoto státu
3. nucený pobyt bez možnosti odejít vyplývající z intervence [1, 2]

Ekvivalenty

Příklady

“Jeho intervence přišla bez varování, skončil v zajateckém táboře.”

“Práva internovaných osob během intervence upravují ženevské úmluvy na ochranu obětí války.”

“V intervenci strávil několik let.”

Úroveň CEFR