Conjugation of zvítězit
[ˈzviːcɛzɪt]získat konečnou převahu díky vynaloženému úsilí Ver definición completa →
Dokonavý vid
Infinitiv
| — | zvítězit |
Minulý čas (rod mužský)
| já | zvítězil jsem |
| ty | zvítězil jsi |
| on / ona / ono | zvítězil |
| my | zvítězili jsme |
| vy | zvítězili jste |
| oni / ony / ona | zvítězili |
Minulý čas (rod ženský)
| já | zvítězila jsem |
| ty | zvítězila jsi |
| on / ona / ono | zvítězila |
| my | zvítězily jsme |
| vy | zvítězily jste |
| oni / ony / ona | zvítězily |
Minulý čas (rod střední)
| ono | zvítězilo |
Budoucí čas
| já | zvítězím |
| ty | zvítězíš |
| on / ona / ono | zvítězí |
| my | zvítězíme |
| vy | zvítězíte |
| oni / ony / ona | zvítězí |
Rozkazovací způsob
| ty | zvítěz |
| my | zvítězme |
| vy | zvítězte |