Conjugation of zuřit
/[ˈzur̝ɪt]/vytvářet násilné projevy resp. působit rozsáhlé škody Ver definición completa →
Nedokonavý vid
Infinitiv
| — | zuřit |
Přítomný čas
| já | zuřím |
| ty | zuříš |
| on / ona / ono | zuří |
| my | zuříme |
| vy | zuříte |
| oni / ony / ona | zuří |
Minulý čas (rod mužský)
| já | zuřil jsem |
| ty | zuřil jsi |
| on / ona / ono | zuřil |
| my | zuřili jsme |
| vy | zuřili jste |
| oni / ony / ona | zuřili |
Minulý čas (rod ženský)
| já | zuřila jsem |
| ty | zuřila jsi |
| on / ona / ono | zuřila |
| my | zuřily jsme |
| vy | zuřily jste |
| oni / ony / ona | zuřily |
Minulý čas (rod střední)
| ono | zuřilo |
Budoucí čas
| já | budu zuřit |
| ty | budeš zuřit |
| on / ona / ono | bude zuřit |
| my | budeme zuřit |
| vy | budete zuřit |
| oni / ony / ona | budou zuřit |
Rozkazovací způsob
| ty | zuř |
| my | zuřme |
| vy | zuřte |