Conjugation of zpackat
/[ˈspat͡skat]/zkazit, pokazit, zbřídit, odvést práci s nekvalitními výsledky Ver definición completa →
Dokonavý vid
Infinitiv
| — | zpackat |
Minulý čas (rod mužský)
| já | zpackal jsem |
| ty | zpackal jsi |
| on / ona / ono | zpackal |
| my | zpackali jsme |
| vy | zpackali jste |
| oni / ony / ona | zpackali |
Minulý čas (rod ženský)
| já | zpackala jsem |
| ty | zpackala jsi |
| on / ona / ono | zpackala |
| my | zpackaly jsme |
| vy | zpackaly jste |
| oni / ony / ona | zpackaly |
Minulý čas (rod střední)
| ono | zpackalo |
Budoucí čas
| já | zpackám |
| ty | zpackáš |
| on / ona / ono | zpacká |
| my | zpackáme |
| vy | zpackáte |
| oni / ony / ona | zpackají |
Rozkazovací způsob
| ty | zpackej |
| my | zpackejme |
| vy | zpackejte |