Conjugation of znervóznět
[ˈznɛrvoːzɲɛt](znervóznět někoho) učinit nervózním Ver definición completa →
Dokonavý vid
Infinitiv
| — | znervóznět |
Minulý čas (rod mužský)
| já | znervózněl jsem |
| ty | znervózněl jsi |
| on / ona / ono | znervózněl |
| my | znervózněli jsme |
| vy | znervózněli jste |
| oni / ony / ona | znervózněli |
Minulý čas (rod ženský)
| já | znervózněla jsem |
| ty | znervózněla jsi |
| on / ona / ono | znervózněla |
| my | znervózněly jsme |
| vy | znervózněly jste |
| oni / ony / ona | znervózněly |
Minulý čas (rod střední)
| ono | znervóznělo |
Budoucí čas
| já | znervózním |
| ty | znervózníš |
| on / ona / ono | znervózní |
| my | znervózníme |
| vy | znervózníte |
| oni / ony / ona | znervózní |
Rozkazovací způsob
| ty | znervózněj |
| my | znervóznějme |
| vy | znervóznějte |